„Ti, kteří populisty volí, pod jejich vládou často nakonec trpí nejvíc.“ Ekonom z Halle vysvětluje, proč v Německu může poprvé od druhé světové války vládnout krajní pravice, přestože tamní ekonomika se za posledních pětadvacet let zlepšila. Číst dále
Padni komu padni uvádí druhou část Letní školy politologie. Tentokrát s doktorem Alešem Michalem přibližujeme politické extrémy. Proč se nacismu říká krajní pravice? A proč politologové nenazývají husákovský komunismus totalitou? To se dozvíte v podcastu. Číst dále
Německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko hrozí v zářijových volbách historický zvrat. Alternativa pro Německo (AfD) se může stát první krajně pravicovou stranou od dob Adolfa Hitlera, která získá samostatnou většinu v některé z německých spolkových zemí. Strana v případě vítězství slibuje zavedení vlastenecké kulturní politiky. Součástí její kampaně je i tažení proti odkazu školy Bauhaus, která přesně před sto lety našla domov v Desavě. Číst dále
Reportáž: Kebab dnes nebude. Ve východoněmeckém Magdeburku se na půl dne zavřely desítky bister, večerek a dalších podniků provozovaných lidmi cizího původu. Protestují proti sílící krajně pravicové AfD. Číst dále
„Chceme si vzít zemi zpět.“ Co vede důchodce, dělníky i mladé Němce k podpoře AfD? V Sasku-Anhaltsku může krajní pravice za týden a půl poprvé od konce druhé světové války převzít vládu. Vyrazili jsme mezi její voliče zjistit, proč jí věří a co od ní čekají. Číst dále
Ne všichni cizinci jsou nebezpeční, „dobří migranti“ jsou zemi prospěšní, řekl Deníku N hlavní tvář krajně pravicové AfD v Sasku-Anhaltsku Ulrich Siegmund. V rozhovoru i s dalšími médii vysvětluje, koho by v Německu nechal a koho poslal pryč. Číst dále
Extrémní pravice Alternativa pro Německo (AfD) míří v prvním zářijovém týdnu k přesvědčivému vítězství v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko. Podle průzkumů by mohla získat až 40 procent hlasů. „Nemyslím si, že lidé, kteří budou AfD volit, jsou radikálové nebo extremisté. I řada politiků AfD jen ‚těží‘ z toho, že se německé spolkové vládě nedaří krotit problémy,“ upozorňuje v Interview Plus politolog Lukáš Novotný. Číst dále
O funkci francouzského prezidenta se podle nejnovějšího průzkumu v příštím roce v druhém kole voleb utká Marine Le Penová a Jean-Luc Mélenchon. To by znamenalo, že se o post nejvyššího ústavního představitele Francie utkají kandidáti krajní pravice a krajní levice. Pondělní průzkum naznačuje, jak rozdělenou společnost zanechává na konci svého funkčního období současný prezident Emmanuel Macron. Číst dále
Po letech okupací původních území, sabotáží a střetů s policií procházejí skupiny Mapučů jedním z nejtěžších období za poslední desetiletí. Přibývá trestů odnětí svobody a zároveň sílí tvrdý postup chilské krajně pravicové vlády. Číst dále
Izraelský krajně pravicový ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir v úterý zveřejnil video ze stavby šibeničního komplexu určeného pro popravy Palestinců odsouzených za teroristické zločiny. Nedávno schválený Zákon o trestu smrti pro teroristy je kontroverzní, protože je otevřeně jednostranný a na židovské extremisty se nevztahuje. Číst dále
Německá prokuratura identifikovala podezřelého z antisemitského útoku v Mnichově z roku 1970, při němž zahynulo sedm lidí. Tehdy pětadvacetiletý muž patřil ke krajní pravici. Zemřel v roce 2020. Číst dále
Německá prokuratura identifikovala podezřelého z antisemitského útoku, který se stal v roce 1970 v Mnichově a při kterém zahynulo sedm lidí. Útočník patřil ke krajní pravici a tehdy mu bylo 25 let, zemřel v roce 2020. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP. Číst dále
Německá prokuratura identifikovala podezřelého z antisemitského útoku, který se stal v roce 1970 v Mnichově a při kterém zahynulo sedm lidí. Útočník patřil ke krajní pravici a tehdy mu bylo 25 let, zemřel v roce 2020. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP. Číst dále
Letní volební střet britského recesistického kandidáta s jednou z nejznámějších tváří soudobé krajní pravice sice dějiny nepřepsal, ukázal ale leccos zajímavého, a to i pro naši debatu. Číst dále
Německý kancléř Friedrich Merz označil za nepřijatelné výzvy izraelského krajně pravicového ministra pro národní bezpečnost Itamara Ben-Gvira k zabíjení Palestinců. Informuje o tom veřejnoprávní televize ARD. Francouzská diplomacie zase podle agentury AFP mluví o nesnesitelných a nelidských slovech. (ČTK) Číst dále
yberZprávy.cz